NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Orel přistál... to vás napadne po vyslechnutí intra desky slovenských Nomenmortis. Z proma se to ještě tak nezdálo, ale materiál, který Lukáčovci nahráli, řadí Nomenmortis rázem k deathové špičce. Fakt, že jim CD vydala japonská firma, také o něčem svědčí. Nomenmortis vám na CD naservírují celých dvanáct (!!!) songů plných brutality, kanálního Martinova vokálu, brutálních riffů a kytarové techniky v podání talentovaného dua Šaňo/Peter a přesných bicích Roba. Nomenmortis jsou nečekaně žhavým želízkem s košických tavicích pecí. Jak popsat musiku Nomenmortis? Je pestrá, divoká a brutální. Nemám rád přitovnání, ale neco mne napadá – zkuste si představit kombinaci starých Kataklysm, Deicide a švédské školy. Do toho připočtěte dotažená a mírně melodická kytarová sóla. Že jsem vám moc nepomohl? No, sežeňte si CD, protože fakt stojí za to. I když možná by Nomenmortis slušel o něco výraznější zvuk. Ale i takhle je to víc než dobré. Těřko mi tady probírat Martinovy texty. Martin je grafoman a je fajn, že ty své dlouhatánské výplody taky odzpívá... no, spíš odchrochtá. Cekově dal Nomenmortis do vínku odpor k pokrytectví a falešné morálce, pocit deziluze ze současného stavu světa a poněkud chiliastické vize budoucnosti (ovšem bez spasitele!). Rozeberte si to sami. Obrazným předělem CD je smutná instrumentálka Left There Somthing To Live For. Možná, že při délce alba tam takových věcí mohlo být víc... Je to opravdu hodně dlouhé. ALe proč si nechávat matroš k ledu, když by zahnil, že? Inu – Nomenmortis mne mile překvapili. Jsem zvědavý na další počin!
8 / 10
1. Mercy Dies Right Now (intro)
2. War Chant Of The Hated Spawn
3. Maggot Tribe
4. Tedd Deireádh Conjunction For Armaggeddon
5. Left There Something To Live For?
6. Seen Through The Thorns Of Despair
7. Empyrium Of Mist
8. Something Almost Buried
9. Another Starblaze ... Another Tragedy? - The Swans Are Flying Towards The Flames
10. Unholy Voices Of Reason - Godexpeller
11. Outcry Of Senseless Sacrifices - Let Me Die At Last
12. Eternal Shadow Has Arrived (outro)
Forget Acradia (2011)
Promo 2009 (2009)
Hail Nemesis (split s CRUENT) (2008)
Exterminating The Bastard Forces (2005)
The Day You' ll Lose Your Head (2002)
Misanthrone (MCD) (2002)
How I Learn To Bleed... For The Things I Wish To Fo (2000)
Twilight Of Humanity (demo) (1994)
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.